Soudruh agresor
Ti kluci přijeli na tancích a než nastartovali motory, někdo jim řekl, že jedou osvobozovat bratry v Československu před západními fašisty, kteří se už zase pokoušejí dobýt svět, který jejich tátové a strýčkové osvobodili v roce 1945. Někdy poté, co se ochladilo, zmizely tanky v milovických lesích, kde se z vojenského prostoru museli vystěhovat naši vojáci, později tam začali stavět podle sovětských plánů paneláky pro důstojníky a baráky pro mužstvo. Po více než dvacet let moc sovětští vojáci moc nevylézali, listnaté, převážně březové hájky jim jistě připomínaly přírodu středního Ruska.
Dnes je jim většinou kolem sedmdesáti let a spousta z nich si dodnes vzpomíná na nejhezčí část svého života, tedy osvobození Československa v roce 1968. V osmdesátých letech jsem jako studentka pracovala jako průvodkyně turistů. I když jsem Sovětskému svazu okupaci nikdy nezapomněla, rusky jsem se naučila slušně a provázela jsem mládež z té velké země na jejich cestách do „spřátelené“ ciziny. Většina z nich byla poprvé v zahraničí, pasy měli vydané jen na tu jednu cestu (čísla pasů šla pěkně za sebou podle abecedy jejich příjmení), byli vysláni svou školou, komsomolskou organizací nebo závodem, ve kterém pracovali. Koupit si zájezd, jako v té době bylo běžné u nás, nebylo možné.
Trasy byly stabilní, Košice-Bratislava-Brno-Praha autobusem Ikarus původem z Užhorodu, do Užhorodu a zpět letadlem. Jen jednou jsem zažila vlak družby, ale to bylo především proto, že jsem jako studentka stavební fakulty, na rozdíl od mých kolegyň z ekonomky, peďáku nebo fildy, mohla jezdit jenom o prázdninách, kdy vlaky družby nejezdily. Komsomolci jezdili ve standardních turistických skupinách asi 45 osob, s jedním hlavním vedoucím a čtyřmi vedoucími „desítek“. Ještě mezi nimi byli nějací tajní, ale ti byli tajní, takže je „nikdo“ neznal, tedy aspoň já ne.
Ti lidé, kteří k nám přijížděli, se ale od sebe dost lišili. Mezi průvodci byli nejoblíbenější ti nejcivilizovanější, tedy Pobalťané, ale těch bylo málo. Problémy nebyly ani s Ukrajinou, ale ti byli nejpovídavější a projevovali největší zájem o případný delší pobyt u nás. Největší problémy byly z důvodů odlišné kultury se Střední Asií, ale to jsem naštěstí nezažila. Nejzajímavější byla skupina z Kamčatky. Vyprávěli o tamní přírodě a protože ta je velmi odlišná od toho, na co jsme zvyklí, s mnoha sopkami a vulkány (pro mě to bylo totéž, ale na Kamčatce se význam těch slov liší), což bylo velmi zajímavé a záviděla jsem jim možnost být v takovém místě. Rodilá Kamčatčanka byla ale jenom jejich vedoucí. Všichni ostatní členové zájezdu byli z evropské části SSSR a na dálný východ byli odesláni na umístěnku. V zájezdu bylo hodně rodilých Ukrajinců, etnický Řek z Krymu a Tatar. Takovým způsobem komunističtí vládcové osidlovali Sibiř...
Někdy jsme zjistili, že někteří účastníci zájezdu rozumí česky. Ne snad že by se na minulém zájezdu něco naučili (nikdo nejezdil na zájezd dvakrát), ale byli třeba několik let v Milovicích...Ale to nebylo moc časté. Většina našich „osvoboditelů“ se už nikdy vrátit nemohla...
Já jsem proti těm lidem nikdy nic neměla. Někteří vůbec nevěděli, co se ve světě děje. Vzpomínám si na horníka ze Sachalinu, se kterým jsme vedli debatu při pobytu na Soběšíně, tehdy táboře Cestovní kanceláře mládeže na Sázavě. Tedy vedli debatu... ona s ním žádná řeč nebyla. Pořád jenom opakoval, že u nich je všechno nejlepší a naprosto nedal na žádné argumenty. Ale takoví naštěstí nebyli všichni. Nicméně se obávám, že mezi těmi, co nevycestovali, takových bylo víc, než mezi turisty. A ještě více se obávám, že v mnoha nyní v různém stupni samostatných zemích bývalého Sovětského svazu jsou takoví lidé pořád. Takoví důvěřivci, kteří věří tomu, že když tatínek něco řekne, musí se to prostě udělat, protože co tatínek říká, dobře říká, nebo aspoň se mu nesmí odporovat, protože to by se potom rozzlobil a nedal by mi na nové kolo (to v lepším případě).
Soudruh agresor k nám do Prahy dorazil v noci na 21. srpna 1968 a zůstal více než 20 let. Od té doby se mnoho změnilo. Stejný agresor pod jiným jménem vstoupil později i do dalších zemí a vymyslel nové metody, jak udržovat strach mezi svými sousedy. Docela se mu to daří a je na to velmi pyšný. Nicméně, jak tak brouzdám po internetu a čtu názory různých oficiálních i neoficiálních osob, on se nás nepochybně taky bojí.
Lenka Pokorná
Separatismus
Hranice států v Evropě se různě mění a posouvají od počátku věků. Silnější státy, nebo ty, co si to o sobě aspoň myslely,
Lenka Pokorná
Západ slunce nad mořem a Andrej Babiš
Ne snad že bych někdy při západu slunce seděla na terase restaurace Paloma v městečku Mougins na svahu Přímořských Alp asi 9 kilometrů nad městem Cannes, která patří Andreji Babišovi (?).
Lenka Pokorná
Cikánský baron
Čím se asi živí takový cikánský baron? Vybírá daně u svých oveček? Nebo má svůj vlastní byznys, což nejen v zemích jako je Moldavsko část neznamená vytvářet věci nebo služby, které můžou být druhým prospěšné,
Lenka Pokorná
Byl jsem vojákem Sovětské armády
Vyjet do zemí bývalého Sovětského Svazu znamená potkávat starší muže, kteří si dobře pamatují, že u nás, v bývalém Československu, prožili krásné roky svého mládí.
Lenka Pokorná
Neuznané státy
Neuznaných států je několik. Některé to myslí se svou samostatností zcela vážně a jsou ochotny za ni i bojovat, ale ty většinou brzy někdo z těch oficiálních uzná. A potom jsou tu drobné i větší soukromé projekty.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Kdo je Matěj Ondřej Havel? Skaut a učitel dějepisu může nahradit Langšádlovou
Za jeho životopis by se nemusel stydět ani Mirek Dušín z legendárních Rychlých šípů. Nástupcem...
PŘEHLEDNĚ: Češi vyberou 21 europoslanců. Kandiduje i Mourek s mimozemšťany
O křesla v Evropském parlamentu se na začátku června utká třicet uskupení. Podle průzkumu agentury...
Řecko Kyjevu PVO nedodá, potřebujeme ji sami, říká. Španělé pošlou jen rakety
Španělsko ani Řecko nedodají Ukrajině systémy protivzdušné obrany, které Kyjev žádá k obraně před...
Emisní povolenky, jak jsou nastaveny, zadupou náš průmysl do země, řekl Bžoch
Přímý přenos Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
Byty 3+kk 75 m2 ( Žamberk- centrum 3km, Letohrad 5km, Hradec Králové 51km, Ústí nad Orlicí 16km)
28. října, Žamberk, okres Ústí nad Orlicí
2 399 000 Kč
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 888x