Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cikánský baron

13. 08. 2017 15:50:46
Čím se asi živí takový cikánský baron? Vybírá daně u svých oveček? Nebo má svůj vlastní byznys, což nejen v zemích jako je Moldavsko část neznamená vytvářet věci nebo služby, které můžou být druhým prospěšné,

ale pouze „levně pořídit a za každou cenu co nejvýhodněji prodat“?

Cikánský baron Artur Cerari žije se svým personálem v domě z červených cihel na kopci ve městě Soroca, nad hraniční řekou Dněstr. Za řekou je ukrajinská vesnice Cekynivka, ale přes řeku není žádný most ani v blízkém okolí.

O panu baronovi byl před dvěma roky natočen film, takže dnes patří hned po víně mezi největší atrakce celého Moldavska. Když se do cikánské čtvrti města Soroca nahrnou turisté, zvláště pak čeští, kteří vlezou všude (ale do romské čtvrti města Litvínova by ani nepáchli), někdo z tamních obyvatel vytočí mobilní číslo pana barona a ten obratem přijede (je přivezen) a návštěvníky přijme, aby jim mohl předvést svou sbírku porcelánu a nabídnout něco moldavského vína a zahrát jim oblíbené písně na klavír nebo akordeon.

Porcelánové sošky, kdyby byly v kompletních souborech (což nejsou), by prý měly cenu desítek tisíc eur. Sbírka tahacích harmonik, ale i polštářů pro všechny děti a vnoučata, se bude předávat dalším generacím, ale cenu má jen historickou.

Pan baron sbírá také auta s příběhem. Před domem má například limuzínu, kterou prý jezdil Jurij Andropov, předchůdce Michaila Gorbačova, když byl ještě šéfem KGB. Auto se pomalu propadá do písku a za pár let zřejmě zmizí zcela. Můžeme jen doufat, že do té doby zmizí i nástupci té slavné organizace na sledování, ovlivňování a likvidování nepohodlných lidí.

Pan baron s nostalgií vzpomíná na své mládí ve velkém Sovětském svazu, kdy Cikáni mohli své obchody bez problémů provozovat v celé Velké Zemi. Miluje Putina a nejspíš doufá, že se podaří spojit všechny bývalé bratrské republiky, aby se Romům zase dobře obchodovalo ve světě bez hranic. Protože ale tehdy bylo nedostatkového zboží ve všech zemích Táboru míru mnohem víc (vlastně skoro všechno "nebylo", zvláště pak v Sovětském svazu), byla odměna za jeho obstarání podstatně větší, než dnes. A proto také většina místních "byznysmenů" dnes vydělává ve Střední Asii a nehrne se na Západ. Tam je všeho dost a co chybí, to už léta obstarává jiná mafie.

Protože vydělávat je v této společnosti nutné. Každý pořádný místní Rom má velký dům, který pokud možno vypadá jako některá ze slavných světových staveb, například Kapitol ve Washingtonu nebo Velké divadlo v Moskvě, vše ve zmenšeném a pokud možno nedokončeném a nezkolaudovaném provedení. Všichni turisté, kteří se ve městě Soroca objeví, musí Gipsy Hill navštívit. Natáčí se o něm - a o panu Baronovi - dokonce filmy.

Takové podobné domy jsem viděla na dvou místech, ve dvou různých státech. Poprvé to bylo v Srbsku, nedaleko Dunaje, tam kde Dunaj tvoří hranici mezi Rumunskem (Banátem, kde jsou známé „české vesnice“) a zdrojem jejich financování bylo údajně pašování nafty přes řeku do Srbska v době válek v bývalé Jugoslávii. Podruhé to bylo na jihu Zakarpatské Ukrajiny. Tam protéká hraniční řeka Tisa a na druhé straně je – co jiného, než Rumunsko.

Čím byl pan baron původně, ve svém mládí za dob SSSR, to nevím, ale snad hudebníkem, protože na hudbu má nepochybně nadání, jako ostatně mnoho Romů. V mládí byl opravdový fešák, následník "trůnu", a tak si svoje foto v kožené bundičce, vystavuje na poličce mezi porcelánovými figurkami. Zahrál nám na klavír a na tahací harmoniku, nalil víno a vybral adekvátní poplatek. Protože vydělávat se v tomhle světě musí.

A jak je vidět na videu, taky na harmoniku.

https://youtu.be/VzoiBLYX15c

Autor: Lenka Pokorná | neděle 13.8.2017 15:50 | karma článku: 15.59 | přečteno: 768x

Další články blogera

Lenka Pokorná

Západ slunce nad mořem a Andrej Babiš

Ne snad že bych někdy při západu slunce seděla na terase restaurace Paloma v městečku Mougins na svahu Přímořských Alp asi 9 kilometrů nad městem Cannes, která patří Andreji Babišovi (?).

17.9.2017 v 19:34 | Karma článku: 13.21 | Přečteno: 363 | Diskuse

Lenka Pokorná

Byl jsem vojákem Sovětské armády

Vyjet do zemí bývalého Sovětského Svazu znamená potkávat starší muže, kteří si dobře pamatují, že u nás, v bývalém Československu, prožili krásné roky svého mládí.

9.7.2017 v 19:23 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 914 | Diskuse

Lenka Pokorná

Neuznané státy

Neuznaných států je několik. Některé to myslí se svou samostatností zcela vážně a jsou ochotny za ni i bojovat, ale ty většinou brzy někdo z těch oficiálních uzná. A potom jsou tu drobné i větší soukromé projekty.

2.7.2017 v 17:59 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 690 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Marcus Wang

U Nuseláku přistál robot.

Ano, jak již zřejmě víte z medií, v parku u Nuselského mostu v Praze přistál android, Robot R2D2 ze Star Wars. Přiltěl na pomoc kvůli alarmujícím výsledkům voleb? ANO x NE!

22.10.2017 v 18:37 | Karma článku: 4.78 | Přečteno: 116 | Diskuse

Jiří Stratil

Stav povolební

Kdo, s kým, proč a jak. Ale tentokrát měl malíř paletu až příliš pestrou a namaloval obraz surrealistický.

22.10.2017 v 9:40 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 278 | Diskuse

Ladislav Vinš

Bylo, nebylo, něco se změnilo ….

V jedné malé zemi, mezi několika moři a sousedy závidějící její krásu se obyvatelé rozhodli , že je nutné obnovit zoologický park. Stávající vedeni málem umíralo nudou a osazenstvo řešilo osobní zájmy

21.10.2017 v 16:56 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 590 | Diskuse

Šárka Bayerová

A už mě ty volby nebavěj

Nakonec si to můžu dovolit. Mám odvoleno a nezbývá než doufat. A to já umím. Takže se mi nechce číst úvahy ani prognózy co, kdy, kam, kolik a kudy jinak. Natož je psát...

21.10.2017 v 11:42 | Karma článku: 20.89 | Přečteno: 700 | Diskuse

Jiří Stratil

Potkal volič voliče aneb nevážně o vážném

I nevolba je volba, neboť volbou hlas někomu přidáme, nebo naopak nevolbou nedáme. Takže to v té míchanici vychází vlastně nastejno, jen se mění poměr voličů a nevoličů.

21.10.2017 v 10:10 | Karma článku: 4.84 | Přečteno: 241 | Diskuse
Počet článků 218 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 841
Jsem pozorovatelka světa a života v něm.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.